Tato stránka byla založena pro všechny děti (i rodiče), které s námi (ZŠ Velké Pavlovice) jezdí v letním období na Letní dětský tábor na Kdousov u Jemnice.

Najdete tu vše ohledně organizace, realizačního týmu
a našich počinech. Během roku zde taky najdete, co se chystá a co vás nemine, nejen ohledně táborů, ale i jiných akcí, na kterých se podílíme. Samozřejmě nás můžete sledovat i na facebooku LDT Kdousov/ Velké Pavlovice, kde jsou stále aktuální informace.


Těšíme se na další tábor,
Vaši táborníci! ♥
Lenka, Anička, Mája, Anetka, Áďa, Karol, Barča, Míša, Anne-Marie, Vašek, Tom, Honza, Laďa, Uja, Mara, Roman, Tade a Myšák!
uvodni2016.jpg
Přihlašte se k odběru novinek na stránkách
Pirátský Kdousov očima táborníků
První dva červencové týdny opět patřily táboření na Kdousově. Počátkem prvního turnusu tábora bylo důležité se mezi sebou seznámit. Následovalo rozdělení do týmů a tvorba oddílových názvů a vlajek. Posádky byly rozdělený do čtyř lodí a to: Kotvičů, Modrých stínů, Zlatých piraní a Chobotňáků. Protože jsme byli ještě nezkušení piráti, vedoucí nás museli nejdříve vyškolit v pirátských dovednostech. V pondělí jsme čelili stezce odvahy, kterou pro nás připravili vedoucí. Pro získání jednotlivých dílků mapy jsme museli vyhrát různé hry a splnit nejrůznější úkoly. Mapa pro nás byla zprvu velkou neznámou, ale když se nám ji podařilo nakonec rozluštit, zavedla nás k indicii, která nás vedla vstříc úkolům, jejichž odměnou po splnění byl poklad. Večer byl táborák, a potom nás čekalo překvapení. Vydali jsme se do lesa na večerní hru. Tam jsme se museli pomocí spolupráce celého týmu a provázku nataženého mezi stromy dostat ven. Když jsme tento úkol splnili dostali jsme další indicii, která nás donutila se zamyslet - "tento sen je předzvěstí něčeho zlého". Další ráno nám vedoucí předvedli na nástupu scénku, díky které jsme zjistili, že poklad, který jsme našli byl zakletý. Dopoledne byla dražba materiálu na výrobu plavidla, které jsme potřebovali na překonání strastiplné cesty. Potom jsme s celým týmem vyráběli vory, na kterých jsme se snažili dostat přes "moře nestvůr". Nakonec se nám "moře nestvůr" podařilo přeplout a tím jsme zlomili kletbu. Celý týden jsme zakončili vyhlášením vítězů celotáborové hry. Suverénně nejlepší byl tým Kotvičů, který to také náležitě s ostatními oslavil na večerní diskotéce.

Pokoj číslo 6
Anička Procházková
Emma Procházková
Kačka Folerová
Anynka Kurucová
Sofča Kurucová


Indiánské léto aneb druhý turnus Kdousova 2017
Někteří z nás pokračovali na Kdousově i další týden. První (náš už sedmý) den na táboře bylo hlavním cílem rozdělit se do týmů, vymyslet si název kmene, vytvořit vlajku a vyrobit si oddílové trička. Tentokrát jsme byli rozděleni do tří kmenů - Šalamouni, Hatatitla a Žluté šípy. Abychom se lépe poznali, hráli jsme různé seznamovací hry. Protože jsme byli nezkušení indiáni, účastnili jsme se výuk, které nás zaučily a taky jsme si vyrobily oddílový totem. Jak jsme uslyšeli příběh našeho předka prabáby prabáby z kmene Hulahula Karabába, zjistili jsme, že má hrozné noční můry, že ji bolí zuby a že potřebuje pomoct, tak jsme začali plnit různé úkoly, díky kterým jsme zjistili, co jí může pomoci - lapač snů. V týdnu jsme hráli i náš oblíbený poklad nebo navštívili vedlejší vesnici Polici i místní Kdousovské koupaliště. Nesmělo chybět rýžování zlata, u kterého jsme museli přechytračit desperáty, kteří na nás číhali ze všech stran. Abychom mohli bájný lapač koupit, bylo nutné najít zlaté mince. Ty jsme hledali v okolí tábora. V pátek jsme pak mohli od překupníka „Zrzavého kluka Čmajz Čmajz“ lapač snů koupit a předat jej prabábě. Ta si jej zavěsila nad místo, kde spí a po probuzení byla veselá, bolest zubů ustoupila a noční můry byly také ty tam. Celotáborovou hru vyhráli modří s názvem „Šalamouni“. Večer byla diskotéka na rozloučenou, po ní stezka odvahy, která všechny postrašila. V sobotu už jsme se všichni sbalili, uklidili a vydali se na cestu domů.

Sofča a Anynka Kurucovi, pokoj číslo 6
IMG_9549.JPG
Na Kdousov je cesta, jako žádná ze sta, roubená je stromama (stromama),
když jdu po ní v létě, samoten na světě sotva pletu nohama (nohama),
na konci té cesty trnité, čeká Myšák s obědem (s obědem),
po poledním klídku, otevřeme klícku, půjdeme se vykoupat.

Ref.:
Na našem táboře vlajky už jsou nahoře, vede to tu teta Lenička
a ta má ve zvyku bez velkého povyku řídit každý táborový den.
Od těch dob co má mladé vedoucí, může s nima lelkovat (lelkovat),
je to skvělá banda a je s něma sranda nudu oni neznají (neznají).

Jednoho dne z rána probudila Léňa všechny zbylé vedoucí (vedoucí),
Aničku i Evču, Laďu, Toma, Úju, Gajdu, Vaška, Madlenku (Madlenku),
jeden vedoucí však nevstával, dlouhé noci dospával (dospával),
Honza než by vstával, zuřivě dál chrápal, na rozcvičku nepřišel (NEPŘIŠEL).

Ref.:

Kolikrát jste s námi byli na táboře?

Ani jednou. (19 | 16%)
Jednou. (15 | 13%)
Dvakrát. (14 | 12%)
Více než dvakrát. (68 | 59%)

Co je na táboře nejlepší?

Vedoucí (18 | 67%)
Jídlo (2 | 7%)
Bazén (1 | 4%)
Tělocvična (0 | 0%)
Nové hry (0 | 0%)
Večerní nástupy (3 | 11%)
Poklad (3 | 11%)
„Kdo nikdy nebyl dítětem, nemůže se stát dospělým.“
- Charles Spencer Chaplin -

„Hra je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zjednodušit život. Přesně to jsme dělali jako děti, ale v dospělosti jsme si hrát zapomněli.“
- Albert Einstein -

„Všichni dospělí jednou byli děti, ale málokdo si na to pamatuje."
- Antoine de Saint-Exupéry -
IMG_0357.JPG
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one